Moravské vinice

Moravská vína se vyznačují jedinečnou a specifickou chutí, díky které je odlišíte od vín ostatních. Chcete-li obdarovat vínem někoho blízkého, váženého nebo sami sebe, pak jistě sáhněte po vínu z Moravy.

Vinný sklep U Kolajů

Není nad kvalitní víno. Každý, kdo má rád víno, kdo je rád degustuje a obdarovává jím své přátele, ví, že víno z Moravy je to nejlepší, které může ochutnat a konzumovat. Vynikající a kvalitní víno můžete ochutnat a zakoupit ve vinném sklepě „U Kolajů“, kde se výrobou vína vinaři zabývají již od roku 1991. V nabídce jsou vína červená, bílá, růžová i šumivá. Seznamte se blíže s nabídkou kvalitních vín na internetových stránkách: http://www.vinokolaja.cz/index.html, kde si můžete zároveň i požadovaná vína objednat velmi jednoduchou cestou. Tato vína Vás osloví nejen na první pohled svým luxusním vzhledem, ale i na první ochutnání svou jedinečnou chutí. Obdarujte své blízké tím nejlepším, čím můžete a dopřejte jim i sobě kvalitu v podobě moravského vína.

Vinařská oblast Morava

Jestliže hledáte opravdu kvalitní víno, nezbývá, než zajet na Jižní Moravu nebo si víno z Jižní Moravy objednat. Moravské vinice jsou totiž těmi pravými pro výrobu výborných bílých vín, jejichž charakteristickou je naprosto zajímavé a různorodé spektrum vůní a kořenitosti. Výbornou chuť bílým vínům z Jižní Moravy dodávají především svěží kyseliny, neboť právě ty povzbuzují vinaře k dalšímu doušku takto lahodného vína. Stejně dobrá jsou i červená vína z Jižní Moravy. Jsou to právě ona, která provázela již od samotného vzniku venkovskou stravu, a vinaři se jimi posilňovali při náročných pracích. Moravská červená vína vynikají svou zemitou pravostí, kterou doprovází ovocný charakter červeného vína. Moderní technologie používané k výrobě vín jdou neustále dopředu, což ovlivňuje i samotný charakter červených vín. Díky vysoké kvalitě výroby vína je jeho chuť podstatně více jemná a vláčná. Bílá i červená moravská vína se vyznačují svou svérázností a patří ke stále více oblíbeným vínům, jejichž láhve nesmí chybět na žádném stole zkušeného a znalého vinaře. Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí a to do podoblasti Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké podoblasti.

Jaký je charakter moravských vín?

Pod pojmem terroir se obecně rozumí působení prostředí na charakter a typické znaky vín, která vznikají v určitých přírodních podmínkách. Termín moravská vína nemusíme zcela určitě blíže popisovat, neboť tento pojem je pro naprostou většinu našeho obyvatelstva moc dobře znám a po staletí se termín moravské víno užívá. Jak rozeznat kvalitní moravské víno od ostatních? Tak především k hlavním znakům rozeznatelnosti moravských vín vždy patřily a stále patří zralé a výborně chutnající kyseliny, bohaté extraktivní látky, výborná chuť, která je doprovázená výraznými vůněmi jemných tónů. Nemusíte být zkušeným ochutnavačem, aby se Vám podařilo rozeznat moravské víno od vína jiného, slabší kvality. Stačí, pokud máte rádi dobré a kvalitní víno a tu a tam některé ochutnáte nebo si dopřejete láhev. Termín moravské víno v sobě zahrnuje odrůdově málo sourodý soubor vín, která pocházejí z území jižní Moravy.

Jaký je postup výroby moravského vína?

Zde Vám velmi jednoduše popíšeme technologie výroby vína, kterým zcela jistě porozumíte i Vy. Výroba vína rozhodně není jednoduchou záležitostí. Jde o pracný proces, kterému je potřeba se opravdu naplno věnovat po mnoho let, aby stál konečný výsledek za to. Víno je vyrobeno z hroznů vinné révy. Jestliže se pro výrobu vína použije jiné ovoce, je potřeba vždy takové víno označit názvem ovocné víno.

Surovina pro výrobu vína

K základním surovinám užívaným pro výrobu vína patří čerstvé vinné hrozny. Hrozny se pro výrobu vína sbírají na vinici zhruba od konce srpna do konce listopadu, záleží na tom, jaké víno se bude vyrábět. Výjimkou je sbírání hroznů v zimních měsících v mrazu, které slouží k výrobě ledového vína. Odrůdy pro výrobu vína se jednoduše dělí na bílé a modré. Bílé jsou pro výrobu bílých vín a modré pro výrobu červených vín.

Odzrnění hroznových bobulí

Bezprostředně po sklizni musí dojít k oddělení třapiny od bobulí. Tento proces je označován jako odzrnění a jeho název vznikl dle starého označení bobulí. Dříve se totiž bobulím říkalo zrno. Třapiny se běžně považují za odpad a je možné je použít např. jako hnojivo ve vinici, nebo je zkrátka vyhodit. Je velmi nutné dbát na šetrné oddělení třapin od bobulí, aby nedošlo k poškození peciček v bobulích, protože by se pak do vína mohly dostat hořké látky, které by ovlivnily chuť vína. Takto oddělené bobule se nazývají rmut.

Jak se vyrábí bílé, červené a růžové víno?

U bílého vína se rmut musí pouze krátkodobě lisovat. K lisování může vinař přistoupit již pár hodin po odzrnění, zhruba 3 – 6 hodin. Tak se děje kvůli lepší extrakci aromatických látek, které jsou uložené ve slupce bobulí. Výroba červeného vína se od výroby bílého vína liší tím, že se rmut lisuje až po určité době. Přesněji řešeno až poté, co prokvasí spolu se slupkami, neboť ve slupkách se nachází barviva, která se díky kvašení extrahují do rmutu. U růžových vín je nutné nechat rmut z modrých hroznů několik hodin uležet, díky čemuž dojde k částečnému uvolnění červeného barviva ze slupek. Následně se tento rmut vylisuje a zpracuje stejně jako u bílého vína.

Co při výrobě vína znamená lisování?

Lisování je proces, kterým se odděluje od sebe mošt a vylisované slupky. Na výběr je z několika různých typů lisů. Např. můžete pro výrobu vína použít lis vřetenový, pneumatický či hydraulický. Účinnost se pohybuje od 60 do 80%. Po vylisování se mošt zpravidla odkaluje, čímž se rozumí, že se oddělí usazeniny. Po odkalení již může následovat zvýšení cukernatosti. To se dělá jen u stolních a jakostních vín. U vín, která jsou s přívlastkem, se nesmí zvyšovat cukernatost. Jestliže dochází ke zvyšování cukernatosti u červených vín, pak se tak děje bezprostředně po odzrnění, aby přidaný cukr kvasil spolu se rmutem.

Kvašení při výrobě vína

U bílých vín kvasí mošt po vylisování, u červených vín kvasí rmut neboli mošt spolu se slupkami. Kvašení může nastartovat buď samovolně, nebo se v současné době používají v mnoha případech speciální selektované kmeny kvasinek. Kvašení je známým procesem, který je důležitý k tomu, aby došlo k přeměně cukru na alkohol za vzniku kysličníku uhličitého a tepla. Současným trendem je chlazení kvasícího moštu tak, aby teplota kvasícího moštu nepřekročila 18 – 20 °C. Pokud dochází ke kvašení při těchto teplotách, uchovává se ve vínu podstatně více přírodních aromatických látek, než když by se mošt kvasil samovolně při vyšších teplotách. Kvasící mošt se nazývá burčák a je to zejména v našich zemích oblíbený nápoj, po kterém je vždycky v období jeho výroby sháňka.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id14020 (magazinpodnikani.cz#2997)


Přidat komentář